Lubo van Bosch

Otázky svobodě 2. září 2009 v 19:54  | Aussiger Svobodo, Kde břehy Tvé se ztrácejí jsi země bezbřehá nebo ztracená? Kde jsi k mání a jaká je cena Tvá? Jsi zboží exklusivní nebo všem dostupná? Jak si tě člověk udrží když jsi tak nestálá? Máš vůbec slitování s tím kdo tě postrádá? A máš Ty vůbec tušení jaká je nesvoboda? Těm, co Tě mají přijdeš samozřejmá a těm co Tě hledají vzdálená Kdo jsi vlastně? Tvář Tvá je zahalená tajemství své střežíš Ptá-li se kdo upřímně pak promluvíš A Tvá slova znějí laskavě Když srdci Tvému se klidu nedostává Osvobodím Tě z tužeb zajetí ať Tvé srdce upokojíš Když tíha času je neúnosná Osvobodím Tě od nekonečna čekání jen když chvíli postrpíš Když zdá se Tvá cesta jistá ukážu Ti svobodu hledání pak teprv mě spatříš Kdo se mi odevzdá jistoty své ztratí najde k svému srdci klíč

Hlas moře mocně zní z temných hlubin doléhá ozvěna dávných dní teskně volají hlasy z korábů ruin       už světla nespatří       bludný Holanďan se nevrátí       nevkročí více do písku dun       jen vlna steskem zpění       jen na chvíli se vítr ztiší       než odkvete de zwarte tulp       pak zaslechneš tiché volání

JEHO TVÁŘ A jeho tvář mi skryta zůstává často se ohlížím či spatřím muže co má svatozář A tak klekám před oltář vím že srdcem hledat musím však číst přání srdce je jak číst lásky snář A snům porozumím snáz se často zdá nevím zda vůbec poznat smím odvrácenou stranu měsíce kde anděl drží stráž A východně od zahrady seznáš že oheň stále plá cherub s mečem plameným stojí v cestě marně se vstupu domáháš A znovu na cestu se dáš hledat kde volná je brána Blaze milosrdným Kristus káže hle Má tvář